Ekonomie časoprostoru a časoprostor ekonomie
Až probudí se sklony krve,
pak sestry slasti (prachy – moc),
nás ženou, urvat místo prvé,
než všude padne temná noc!
Tvá síla vůle zmůže všechno,
sám z cihel stavíš zlatou zeď.
Zeď nářků s délkou nekonečno,
A neznáš zítra, znáš jen teď!
Zas roztáčí se osud přání
a rukou saháš stále výš.
K nožkám štíhlým, muž se sklání
a kolik dáš, tak tolik zasloužíš!
Ruleta štěstí všechno mění,
v autíčko, domek, tretek pár.
Ekonom sčítá, moc to není.
Účty jsou prázdné, z šeků cár!
A časoprostor rozpíná se,
je plný spěchu, stálých změn.
Všech věcí, peněz, kusů Země,
v tom reji půjček, slibů, falše žen.
Tak sladce ženám zlato voní,
jak přes ně stále prochází.
Nic nevzniká a jenom zvoní,
když od nás jinam odchází.
Majetek se stále štěpí
a zase znovu hromadí.
Makáme jak „trubci tupí“
A vůbec nám to nevadí!