13.7.10 024.jpg
Web, plný galerií rozličného umění Slovanů. Rád se pokochám, co kdo a jak dělá.
Webové stránky kamaráda, hranického malíře Jardy Jakubce.
Krásný web všestranného umělce z Hranic.
Kolega učitel, vícefunkční, s láskou k přírodním materiálům.
Stránky městyse kde žiji a kde se cítím doma, i když jsem se zde nenarodil.
Nejlepší kamarád a spolehlivý realizátor všech zakázek.
Autora obrazů osobně neznám, ale jeho obrázky jsou mi velice blízké. Tak nějak bych maloval, kdyby mi bylo dáno barevně malovat.

Nový příspěvek

DUBOVÝ KŘÍŽ K POVODNI 24.6.2009

více dále v textu

POVODŇOVÝ KŘÍŽ

 

Je dubový a čekal ve stodole na své uplatnění od roku 2002, kdy jsem jej slepil a dal mu jeho vnější tvar. Na skálu Prosička na vysočině jsem nakonec musel vyrobit a osadit, podle požadavků CHKO jiný, tvarově plně klasický kříž.

 

Asymetrickou povodní 24.6.2009 (asi metr vysokou) byl zaplavený do výše, která je na zadní straně  znát i barevně, na přední je také vyznačena.

 

Hned jak jsem jej po povodni s ostatním materiálem vynášel, věděl jsem, že si sám našel svoje místo a uplatnění.

 

Že bude stát v Hustopečích jako poděkování za to:

-        že při povodni žádný člověk z Hustopečí nepřišel o život

-        že povodeň odnesla pouze věci

-        že hodně odnesla ale někomu i přinesla

-        že nám pomohla přerovnat si žebříček hodnot

 

ZA VŠECHNO UPŘÍMNÉ DÍKY!

 

(Povrchově je upraven lazurou HERBOL.)

Povodeň jsem si dovolil i popsat a okomentovat po svém.

PODĚKOVÁNÍ za 24.6.2009

 

Do Hustopeč povodně, přišly zase nevhodně.

Voda tekla z Heřmanic, od minuty víc a víc!

Na Potoční, Na hrázi, prvně to vždy přichází.

Jak mravenci nosí věci, do patra, kde žijí „všeci“.

 

Tentokrát jsou větší mraky. Z Rybníčka je rybník taky!

Voda hučí, zvolna stoupá, ve sklepě se všechno houpá.

Venku David na keři, svoje paže prověří.

Drží se za krušpánek, nechce plavat na zámek!

 

Doma zatím bublání, z krbu myši vyhání.

A vlny bez pozvání, v kuchyni se prohání.

Polštáře i křesla plavou, v bahně mají barvu zdravou.

Vyplaval i hrnek malý, co jsme se ho nahledali!

 

Lednička si taky plave, naplocho – to není zdravé!

Můžeš křičet, můžeš řvát, bláznivě se zkoušet smát.

Všechno marné, voda teče, zaplavuje Hustopeče.

Na plotě už králík visí, všude plavou jedy krysí.

 

Náměstí je na kopečku, neteče tam do domečku.

Zato dole v „podhradí“, voda kousky provádí.

„Na Rybníčku na ulici, pijů chlapi slivovici.“

Sešli se tu na kus řeči, voda klesá, ženské brečí.

 

Hasiči se taky sjeli, tolik vody neviděli!

Nejde hasit, to už znají, proto rychle pomáhají.

Ještě v noci sají vodu, ze sklepů i ze záchodu.

Pomáhá jim hodný pán, svatý patron Florián.

 

K ránu voda opadá. Hle jak hrůza vypadá!!!

Bahno všude, snad i v hrnci! Kde jsou hrnce v tomhle binci?!

 

„Občanka tu v bahně leží, k sobě mince přimknuté,

řidičák už vzkřísil stěží, avšak písmo – rozpité!“

 

Nemáme chuť ani sílu, s někým slovo prohodit.

Jen dokola pořád dělat. Vynést, umýt, vyhodit!

Nelze myslet, nelze brečet, nelze ani nadávat,

nelze se ptát po příčině, lítosti se poddávat!

 

Dvacet roků práce vniveč - žehrat můžem na úděl.

Nebo jasně, dobře vidět, kdo kámoš a kdo přítel.

Nebýt téhle tragéde, mnozí by dál váhali.

Jak nastavit žebřík hodnot, zrno v plevách hledali!

.

Svoje místo potvrdila, starostka i s její týmem!

Byli nám všem pomocníky, nadějí i jistým rýmem.

Pomoc přišla ze všech stran, lidé měli k sobě blíže,

na mnohé však padal splín, deprese a velká tíže.

 

Slétli se i supi z novin, přiletěl k nám vrtulník.

Vystoupil z něj hejtman švarný, samotný pan Tesařík!

Škody velké, převeliké, na všem lidském majetku.

Příroda jen mávla rukou, protřepala plachetku.

 

Odnesla nám jenom věci? Nebo taky iluze?

O tom, že jsme velcí páni, že hrajeme na burze!

Nehrajeme! Burza s námi, hraje svoje partie.

Pokorně se skloňme Tomu, kdo má všechny akcie.

 

Poděkujme za poznání, za klady i zápory,

přijměme ten projev lásky, s velkou dávkou pokory!

Stejně si tu kupku cihel, která vodě odolá,

nevezmeme ani jeden, až nás hřbitov zavolá!

 

Na závěr snad jedno přání: „Dej nám Bože pochopit!“

Proč k nám přišla tahle vlna, naše domy zatopit.

Dej nám radost, zdraví, sílu, lásku která pomůže,

dodržovat zákonitost, nejít z blata do „lůže“.

 

Že je lépe zaslechnouti, jemné s hůry pokyny,

nežli stále vynášeti, na vůz mokré peřiny.

Peřiny a pýchu svoji, pýchu pána vesmíru,

který bere, málo dává, nároky má přes míru!

 

Poděkujme na zahrádce, že jsme všechno přežili,

Že všechno co uplavalo, dost už jsme si užili!

Zkusme navíc přečíst zprávu, kterou voda ukryla.

Pro každého v jiném znění, jiný problém odkryla!

                                                     

 

Takto viděl povodně, taky zaplavený,  J.Urban

21.09.2009 22:10:02
urbanpepik
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one